Největším svátkem všech vinařů je vinobraní. Jeho historie sahá až do samotných počátků pěstování vína před mnoha stoletími a váže se k němu mnoho lidových tradic. A to nejen u nás, ale všude po světě mají své tradice spojené s touto oslavou vína. My se dnes podíváme na ty naše a také proč se některé hrozny sbírají, až zamrzne ☺ A taky vám prozradíme, kdo má funkci hotaře v Jindrově vinařství ;)
Zarážení hory
Zarážení hory a sním spojené slavnosti, mají své kořeny už ve středověku. Tento zvyk vychází ze starého horenského práva. V podvečer svátku narození Panny Marie (8. 9.) nechal hlídač vinohradu, tzv. hotař, ráno v kostele posvětit kytici květů. Poté se vydal k vinohradu, kde nabodl na dlouhé bidlo (horu) jablko a k němu přivázal kytici. Pak vykopal jámu, horu přes ni položil a poté rozdělal v jámě oheň a na něm spálil kytici z předešlého roku. Když se tak stalo, přistoupili starosta s hospodářem, třikrát obešli jámu, pokropili svěcenou vodou a pomodlili se k svatému Urbanu, patronovi všech vinařů. Po modlitbě každý, kdo pracoval na vinici, hodil do jámy tři hrozny vína. Potom se v jámě bidlo vztyčilo a upevnilo, tím byla hora zaražena. Vztyčené bidlo bylo znamením, že do vinohradu až do vinobraní nesmí vstoupit nikdo, kromě samotného vinaře, a to z prostého důvodu – ochrany dozrávajících hroznů. Jedinou výjimku měli těhotné ženy, které se mohli utrhnout tři hrozny denně ☺
Střežený klid na vinicích
Po zaražení hory a vztyčení hotařských znamení, dohlíželi hotaři na pořádek v uzavřených vinicích. Obvykle to byli starší muži z chudších vrstev, kteří měli všeobecný respekt. Měli množství privilegií, ale i závazných povinností, za jejichž nedodržení je mohlo postihnout i propadení hrdlem.
Protože se ale doba mění , náš hotař je ženského pohlaví a má hned čtyři nohy ☺ Na plašení špačku, kteří by chtěli nějaké hrozny ukrást je učiněný expert :D
Slavnosti zralých hroznů
Aby bylo víno co nekvalitnější, sklízelo se na samém vrcholu zralosti a někdy na to bylo jen několik málo dní. A tyto dny se vždy proměňovaly v doslovně slavnostní. Vinaři si najali pomocníky, do vozů s káděmi na hrozny zapřáhli vypucované koně. Ženy se pěkně nastrojili a děti mnohdy ani nešli do školy. Jako první vstupoval do vinice hospodář a hospodyně, kteří vybrali a uřízli několik tažňů s hrozny a ty zavěsili v lisovně ke stropu, kde byly až do Vánoc.
Ledové a slámové
Až půjdete kolem vinohradu v době, kdy už je dávno po vinobraní a uvidíte stále nesklizené hrozny, ničemu se nedivte, vinař se chystá na velké specialitky. ☺ Tato dvě vína nemají s tradičním vinobraním vůbec nic společného. V Česku se s výrobou ledových vín začalo v druhé polovině devadesátých let 20. století, mezi přívlastková vína byla oficiálně zařazena novelou vinařského zákona až v roce 2000. A první slámové víno u nás bylo vyrobeno v roce 1994.
Ledové víno je charakteristické plným tělem, sladkou chutí a vysokým extraktem nejčastěji s ovocnými a medovými tóny. Výrazné sladké chuti se dosahuje neobvyklou technologií, kdy se vyzrálé hrozny ponechají ve vinici až do okamžiku, kdy rtuť teploměru klesne na -7 °C, teprve pak nastupuje sklizeň a lisování.
Slámové víno je vysoce extraktivní, s vyšším zbytkovým cukrem a nižším obsahem alkoholu a vyrábí se staletími prověřenou metodou. Jeho příprava je dokonalá alchymie počínaje výběrem viniční tratě, vhodné odrůdy i pečlivým výběrem zralých a zdravých hroznů. Vyzrálé hrozny se sklidí, obvykle v říjnu či listopadu, a rozloží se na slámu, rákosové rohože, dřevěné rošty či se zavěsí do venkovních zastíněných míst anebo vnitřních větraných prostor. Hrozny vysychají po dobu nejméně tří, ale klidně i pěti měsíců, kdy se z bobulí zvolna odpaří přebytečná voda. Až poté následuje lisování obvykle celých hroznů i se stopkami.
Krásný podzim vám z Jindrova vinařství přejí
Jindra a Zdenička
