Vyrábění vína se možná zdá jako pohodová prácička ☺ ale ve skutečnosti tomu tak úplně není. I když si můžeme pomáhat technikou, nejlepší víno stejně vzniká z hroznů, které vám projdou několikrát rukama a žádný stroj to nenahradí. A celoroční péče o vinohrad, ta se bez mnoha párů šikovných rukou, které se nebojí práce, prostě neobejde. Proto jsme se vám tentokrát rozhodli přiblížit, jak to chodí, když si vinohrad teprve zakládáte a co všechno je na každé rostlince potřeba udělat práce než se vám poprvé odmění. Protože bez toho, bychom měli ve skleničkách prázdno ;)
1. Sázet na jaře, sklízet na podzim. Réva se obecně vysazuje od konce března. Má ráda úrodnou půdu v teplých oblastech. Měla by se pěstovat tam, kde je zaručená průměrná roční teplota kolem 9°C a roční srážky činí mezi 500 a 700 mm. Velmi důležitá je minimální zimní teplota. Nejodolnější odrůdy, jako třeba Ryzlink rýnský, snášejí i teploty kolem – 20°C, jsou vyšlechtěny jako mrazuvzdorné. U většiny u nás pěstovaných odrůd evropské révy Vitis vinifera dochází k poškození mrazem už při teplotách - 15°C až - 20°C.
2. Kdo jámu kopá, víno pak sklízí. Příprava půdy začíná ideálně už jednu sezonu před samotnou výsadbou tzv. rigolováním. Je to činnost příbuzná rytí, směřuje však více do hloubky, při rigolování musíte překopat půdu do hloubky nejméně 60, ale lépe do 80 centimetrů! Aby réva správně zakořenila a měla dost výživy, jáma by měla mít alespoň půl metrovou hloubku. Réva totiž získává živiny z hloubky 30 až 80 centimetrů. Dno se musí hezky zkypřit a promíchat s kompostovou zeminou. Pak už stačí jen zastřihnout trochu kořeny sazenice, vsadit do země, pečlivě zahrnout a je hotovo.
3. Vyvazujeme o sto šest. Aby výhon dobře rostl, je nutné k němu zapíchnout asi 1,5 m dlouhou tyč, ke které ho vyvazujte, aby rostl stále vzhůru. Čím častěji vyvazujete, asi po 20 cm, tím lépe.
4. Stříhej a štípej. V zahradnictví či révové školce lze koupit sazenice obvykle s dvěma zavoskovanými očky. Často se také stane, že výhonů vyraší ještě více. Nechte však jen jeden nejhezčí, který roste z hlavního očka, ostatní co nejdříve odstraňte (dokud jsou dlouhé jen pár centimetrů). Ten jeden výhon, který zůstane, to bude kmínek. Na kmínku pod hlavním vrcholem se tvoří takzvané zálistky, ty musíte vylamovat v co nejmladším stadiu. Je třeba nechat jen jeden výhon, bez jakéhokoliv obrostu, listy se samozřejmě nechávají, ty jsou zapotřebí.
5. Výsadbu je třeba chránit. K tomu slouží válcovité košíky z králičího pletiva nebo podobné ochranné koše, které lze snadno zakoupit v zahrádkářských potřebách a rostlinky v nejzranitelnější fázi jejich života spolehlivě ochrání.
6. Podzimní zkracování. Koncem srpna nebo začátkem září je třeba zkrátit letorosty a vylámat všechny vyvíjející se zálistky, čímž podpoříte vyzrání letorostů.
7. Zimní schovávání. Před příchodem zimy je třeba zrýt půdu a keře přihrnout zemí, což je ochrání před zimními mrazy.
8. První narozeniny slavíme a na podzimní hrozen se těšíme. Na jaře je třeba zem od keřů odrhnout a
seříznout kmínky na požadovanou délku. A protože v našich podmínkách je plodný již letorost, který vyrůstá z dvouletého dřeva, je možné, že se už na podzim dočkáme nějakého hroznu ☺
