K jaru a počátku léta neodmyslitelně patří první ochutnávky růžových vín z poslední sklizně. Rosé včetně klaretu je zřejmě jediný známý druh vína, který se vyznačuje tak širokou paletou barevných odstínů. Od čiré přes růžové a měděné tóny až po světle červenou. Výsledná barva záleží na vybrané odrůdě a technologii zpracování. Podle obsahu cukru se vyrábí v kategoriích suché, polosuché, polosladké i sladké. V nabídce Jindrova vinařství najdete hned několik vynikajících růžových vín, tak si pojďte přečíst, jak je vlastně vyrábíme ;)
Historie růžových vín
Historie růžových vín se začala psát již ve starém Řecku. Víno se obvykle lisovalo krátce po sběru, ručně nebo se hrozny udusávaly. Díky krátkodobé maceraci vznikala lehká, spíše růžová vína. Ze starověké Itálie máme zase zmínky o výrobě rosé metodou tzv. krvácení. Ve středověku se o šíření rosé zasadili zejména Francouzi. V českých zemích probíhala výroba vín zabarvených do růžova již v 16. století. Na Moravě se v některých místech vžil pro růžová vína termín Moravín, ale častěji se jim říkalo ryšák. V Čechách se růžovým vínům říkával růžák a konkrétně na Mělnicku se vyráběl Labín - bílé víno z odrůdy Rulandské modré. S tímto vínem se Vinařský spolek pro království české zúčastnil v roce 1876 výstavy vín Rakousko-Uherské monarchie, kde Labín získal první cenu a byl zařazen mezi nejjemnější vína rakouská.
Klaret versus Claret aneb víno jedné noci
Původ slova hledejte ve francouzském clair, což znamená bledý nebo průzračný. Ve středověkém Bordeaux vyráběli vinaři barevně zajímavá vína z odrůd Cabernet Sauvignon a Merlot. Měla tmavě růžovou až světle červenou barvu, byla lehká a vyráběla se z moštu, který byl v kontaktu se slupkami obvykle jen přes noc a říkalo se jim clairet, právě od slova clair, ale také vína jedné noci (vin d'une nuit). Tato vína se exportovala do Anglie, kde se zhruba v 16. století pro tento typ vín začal používat termín claret. Během 17. a 18. století se výrazně změnila technologie výroby a styl bordeauxských vín se změnil na robustnější, sušší vína temnější červené barvy s vyšším obsahem tříslovin. Název claret se tak stal na dlouhou dobu ekvivalentem pro „červená vína z Bordeaux“.
Pokud byste dnes chtěli ochutnat původní lehká vína z Bordeaux, ohlédněte se po apelaci Bordeaux Clairet AOC, tato lehká, světle červená vína se tu vyrábí z hroznů modrých odrůd Cabernet Sauvignon, Cabernet Franc, Carmenère, Merlot, Malbec a Petit Verdot.
Klaret, tak jak je chápán a ustanoven dle českých právních předpisů, tj. bílé víno připravené z modrých hroznů bez nakvášení , ale neodpovídá původnímu významu slova claret. V zahraničí se takové víno označuje termíny blanc de noir, blush, vin gris nebo weissherbst.
Odrůdy pro výrobu rosé
Prakticky všechny modré odrůdy pěstované v moravské vinařské podoblasti se hodí pro výrobu rosé. Nejčastěji sahají čeští a moravští vinaři po odrůdách Zweigeltrebe, Frankovka, Rulandské modré, Svatovavřinecké, Cabernet Sauvignon, André, Merlot a Cabernet Moravia. Pro výrobu klaretu se používají zejména Cabernet Sauvignon, Frankovka, Svatovavřinecké a Rulandské modré.
Jak se to růžové vyrábí
Pro výrobu růžových vín můžete modré hrozny zpracovávat třemi různými způsoby.
Metoda klaret – tato metoda spočívá v lisování celých nerozdrcených a neodstopkovaných hroznů. Při lisování nedochází k narušení slupek do takové míry, aby se do vytékající hroznové šťávy uvolnila barviva a třísloviny ze slupek. Variantou tohoto přímého lisování může být i tzv. samotok – do lisu se vloží podrcené hrozny a ke stlačování bobulí dochází jejich vlastní vahou, tak vytéká hroznová šťáva bez lisování. První bezbarvý mošt se nechá volně odtékat, dokud nedojde k jeho zabarvování. Takové víno je obvykle průzračné a bezbarvé, může být i našedlé, ale také lososové až cibulové barvy.
Metoda krvácení – tento výrobní postup se využívá převážně ve Francii pod označením saignèe. Podrcené a odzrněné modré hrozny se vloží do lisu a vytéká samotok, který je bílý a do něj se pomalu uvolňují červenomodrá barviva ze slupek a dochází tak k jevu, který připomíná krvácení. Výsledný mošt má bledou až světle červenou barvu. Tato metoda se často kombinuje s metodou krátkodobé macerace pro efekt sytější barvy.
Metoda macerace – je nejobvyklejší metodou výroby rosé. Vína se vyrábí obdobně jako červená, jen je výrazně zkrácena doba kontaktu slupek a vylisované hroznové šťávy. Růžovým vínům stačí několik minut až hodin v závislosti na odrůdě a požadované sytosti barvy.
Finalizace výroby po dokvášení představuje prostor pro různé směry rosé. V případě, že vína obsahují větší množství kyselinek, je možné obsah kyselin během zrání snížit metodou sur lie (promíchávání a ležení na vlastních kalech). Krátkodobé poležení na kalech dodá vínu kulatější charakter, zbytkový cukr a kyseliny se lépe harmonizují. Kromě nerezových tanků mohou rosé vína zrát také v sudech, v nichž probíhá jemná mikrooxidace a v těch barikových se vína mohou obohatit o sladké taniny.
Teď když už víte o růžovém vínu téměř vše, je čas ho také ochutnat ;) https://www.jindrovovinarstvi.cz/vina
